| měření hluku | odhlučnění | hluk z dopravy | stavební akustika | akustické studie | hluk v průmyslu | hluk ze stavební činnosti | neprůzvučnost |
akusticke centrum - logo
Akustické Centrum - Autorizovaná laboratoř dle zákona č.258/2000 Sb.
Bělohorská 131/210
169 00 Praha 6
tel.
mobil

e-mail
+420 235 315 094 - 5
+420 603 525 620
+420 604 207 713
ac@akustickecentrum.cz

Stavební akustika

  • měření vzduchové neprůzvučnosti mezi místnostmi v budovách (vnitřních dělících konstrukcí - příček a stropů) dle ČSN EN ISO 140-4
  • měření kročejové neprůzvučnosti stropních konstrukcí v budovách (ve vertikálním i horizontálním směru) dle ČSN EN ISO 140-7. Normalizovaný zdroj kročejového hluku je obvykle v místností nad nebo vedle chráněného prostoru, v některých případech i pod chráněným prostorem - např. provozovna v 1.NP a byt v 2.NP)
  • měření neprůzvučnosti obvodových plášťů a jejich částí na budovách dle ČSN EN ISO 140-5, kontrola zvukové izolace oken - ověření kvality výrobku i montáže
  • určení zvukové izolace kabin - měření in situ, identifikace akusticky slabých míst
  • hodnocení vzduchové neprůzvučnosti dle ČSN EN ISO 717-1
  • hodnocení kročejové neprůzvučnosti dle ČSN EN ISO 717-2
  • posouzení navržených stavebních konstrukcí objektu vzhledem k požadavkům na vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost dle ČSN 73 0532
  • návrhy a případná realizace akustického zesílení stavebních konstrukcí
  • výpočet vzduchové a kročejové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí pomocí programu NEPrůzvučnost 2001 firmy Svoboda software
Požadavky na stavební připravenost pro potřeby měření
  • stavebně dokončený objekt bez průrazů, děr a zeslabení, včetně podlahových vrstev (v případě ověření vlivu podlahové krytiny na kročejovou izolaci nouzově postačí alespoň vzorek o velikosti 1x 1 m)
  • osazená okna a dveře - vchodové i uvnitřní (popř. je nouzově možno nahradit deskovým materiálem přidrženým po dobu měření přes dveřní otvor)
  • instalace těsnění do oken a dveří, instalace prahů u dveří (alespoň improvizovaně pomocí vhodného prkna, hranolu apod.)
  • možnost připojení na elektrický proud 230V ve všech dotčených místnostech a osvětlení pro měření v nočních hodinách (lépe klasické žárovkové osvětlení, nouzově halogenová přenosná svítidla)
  • klid v objektu (především vyloučení stavební činnosti, minimalizace počtu měření přítomných osob)
  • podklady: stavební výkresy (půdorysy a řezy) včetně legendy místností, skladby dělících konstrukcí (druhy materiálů - u méně běžných plošná hmotnost, tloušťky)
  • dokument vyžadující provedení měření/posouzení hlukových poměrů (obvykle stanovisko hygienické služby nebo stavebního úřadu)
Vybrané referenční akce
Kongresové centrum Praha, Hotel Extol Inn, Hotel Anděls, Hotel Juliš, Hotel Radisson SAS Alcron, Hotel Adria, Česká národní banka, Obecní dům Praha, Nemocnice IKEM, Karlovy Lázně, Švandovo divadlo, Obytný dům pod Marjánkou, Arcidiecézní muzeum Olomouc, Divadlo pod lampou Plzeň, Domov důchodců Neratovice, Multikino park Hostivař, Obytný soubor Kodymova ul., Bytové domy Jesenice, Obytný soubor Harmonie, Rezidenční čtvrť Botanica Vidoule, Obytný soubor Nový Prosek II, Obytný soubor Červený vrch, Polyfunkční dům Dobřichovice, Kino Mat, kino Evald, Zelené město – Praha, Central Park Praha
Naši významní zákazníci
Skanska, Průmstav, Renix, Zlínstav Zlín, VPÚ DECO PRAHA, Ateliér 6, Jana Investments, HQ-plus, Geosan, Syner, Dvořák, atd. Často též měříme přímo pro majitele nově získaných bytů.
Grafické výstupy
Grafický výstup vypočtené vzduchové neprůzvučnosti vytvořený pomocí programu NEPrůzvučnost 2001:


Normalizované stránky měření stavební a kročejové neprůzvučnosti:
    

Efekty akustických úprav u stavebí a kročejové neprůzvučnosti:
    

Postupy při měření a vyhodnocování

Vzduchová neprůzvučnost

Podstatou zkoušky je měření rozdílu hladin akustického tlaku ve vysílací a přijímací místnosti při použití zdroje zvuku vyzařujícího širokospektrální šumový signál a měření doby dozvuku v přijímací místnosti. Měřeno je dle ČSN EN ISO 140-4 v třetinooktávových kmitočtových pásmech v rozsahu 100 až 3150 Hz. Hodnota R' vyjadřuje zvukově izolační schopnost společné dělící konstrukce včetně všech vedlejších vlivů způsobených zejména přenosem zvuku bočními konstrukcemi. DnT vyjadřuje zvukovou izolaci mezi dvěma místnostmi bez ohledu na jejich dispozici a umístění dělící konstrukce.

Vzduchová neprůzvučnost mezi místnostmi je vyjádřena stavební neprůzvučností R'. V případech, kdy místnosti spolu přímo nesousedí nebo nesousedí v celé ploše příčky nebo stropu, lze zvukovou izolaci mezi místnostmi vyjádřit normalizovaným rozdílem hladin DnT. Uvedené veličiny se určí ze vztahů:

R' = L1 - L2 - 10 log S/A
DnT = L1 -L2 - 10 log T/T0

kde L1 - je průměrná hladina akustického tlaku ve vysílací místnosti v dB
L2 - průměrná hladina akustického tlaku v přijímací místnosti v dB
S - plocha společné dělící konstrukce mezi místnostmi v m2
A - ekvivalentní pohltivá plocha v přijímací místnosti v m2 (určí se ze změřené doby dozvuku podle vztahu A = 0,163 V/T)
V - objem přijímací místnosti v m3
T - doba dozvuku přijímací místnosti v s
T0 - referenční doba dozvuku T0 = 0,5 s

Změřené kmitočtově závislé hodnoty R' jsou porovnány s hodnotami směrné křivky, definované v ČSN EN ISO 717-1. Výsledkem vyhodnocení jsou jednočíselné veličiny vážená stavební neprůzvučnost R'w. Dále jsou určeny faktory přizpůsobení spektru (C;Ctr), které lze při hodnocení na zvýšenou ochranu před hlukem připočítat k hodnotě R'w, resp. DnT,w. Hodnota C představuje faktor pro růžový, resp. bílý šum vážený funkcí A, který zhruba odpovídá spektru hluku při činnostech v bytě nebo dopravnímu hluku na dálnicích. Faktor Ctr se vztahuje k váženému spektru dopravního hluku ve městech a obcích. Podrobnější popis a způsob použití faktorů je uveden v ČSN EN ISO 717-1, příloha A.

Měřeno je ve 1/3 oktávy v základním rozsahu od 100 Hz do 3150 Hz nebo v rozšířeném rozsahu od 50 Hz do 10 kHz.

Vlastní měření probíhá pomocí programového modulu "Building Acoustics System BZ 7204" pro modulární analyzátor B&K 2260 ve dvou krocích. V první fázi je obvykle měřící systém umístěn v přijímacím prostoru a je změřena hladina hluku pozadí. Dále je ve vysílací místnosti spuštěn referenční zdroj celospektrého bílého, resp. růžového šumu a v přijímací místnosti je měřena hladina akustického tlaku, přičemž se sleduje odstup od pozadí v celém měřeném frekvenčním pásmu. Mikrofon je postupně umisťován tak, aby byl rovnoměrně pokryt vysílací prostor.

Následně je měřící souprava přemístěna do přilehlé vysílací místnosti, přičemž je zdroj referenčního signálu ponechán při zachování shodné úrovně vybuzení prostoru. Ve vysílací místnosti je pak měřena hladina akustického tlaku, mikrofon je opět umisťován tak, aby byl rovnoměrně pokryt přijímací prostor.

Měřeno je obvykle celkem v 10 - 20 polohách mikrofonu ve vysílací i přijímací místnosti (v závislosti na velikosti měřených prostor). Situování mikrofonů je voleno tak, aby byla rovnoměrně pokryta plocha i výška měřeného prostoru při zachování min. vzdálenosti 1 m od dělících konstrukcí.

Kročejová neprůzvučnost

Podstatou zkoušky je měření hladiny akustického tlaku v přijímací místnosti. Ve vysílací místnosti je na zkoušený strop umístěn normalizovaný zdroj kročejového zvuku, který mechanicky budí stropní konstrukci s podlahou (zdroj obsahuje 5 válečků - "kladiv"; každé "kladivo" o hmotnosti 1 kg a definovaném rádiusu dopadové plochy padá z výšky 4 cm dvakrát za sekundu - celkem je generováno 10 úderů za sekundu). Měření se provádí v reálných podmínkách podle ČSN EN ISO 140-7 v třetinooktávových pásmech od 100 Hz do 3150 Hz - v základním kmitočtovém pásmu nebo od 50 Hz do 10kHz - v rozšířeném kmitočtovém pásmu.

Kročejová neprůzvučnost vyjadřuje zvukově izolační vlastnosti stropů a podlah z hlediska přenosu hluku, který vzniká chůzí, nárazy na podlahu apod. Jde o přenos zvukové energie, která se ve formě chvění šíří stavební konstrukcí.

Kročejová neprůzvučnost na stavbě je definována normalizovanou hladinou kročejového zvuku L'n v dB, podle ČSN EN ISO 140-7. V některých případech se používá veličina L'nT a to zejména při sledování přenosu kročejového hluku ze schodiště do chráněného prostoru a mezi místnostmi ve vodorovném a diagonálním směru. Používá se převážně tam, kde prostory spolu přímo nesousedí, nebo mají společnou pouze malou část stropní konstrukce. Uvedené veličiny se vypočtou z následujících vztahů:

L'n = Li - 10 log A/A0
L'nT = Li - 10 log T/T0

kde Li - je průměrná hladina akustického tlaku v daném kmitočtovém pásmu v přijímací místnosti v dB
A - je ekvivalentní pohltivá plocha v přijímací místnosti v m2 (určí se ze změřené doby dozvuku podle vztahu A = 0,163 V/T)
A0 - referenční hodnota A0 = 10 m2
V - objem přijímací místnosti v m3
T - doba dozvuku přijímací místnosti v s
T0 - referenční doba dozvuku T0 = 0,5 s

Změřené kmitočtové závislé hodnoty L'n jsou porovnány s hodnotami směrné křivky, definované v ČSN EN ISO 717-2. Výsledkem vyhodnocení je jednočíselná veličina - vážená normalizovaná hladina kročejového zvuku L'nw popř. L'nT,w. Dále je určován faktor přizpůsobení spektru (CI), který v závislosti na typu stropu, lze přičítat k hodnotě L'nw, popř. L'nT,w. Hodnota CI představuje faktor, který je možné použít pro dřevěné trámové stropy s výraznými výchylkami na nízkých kmitočtech nebo pro železobetonové stropy bez podlahy. Podrobnější popis a způsob použití faktorů je uveden v ČSN EN ISO 717-2.

Měření probíhá tak, že zdroj normalizovaného kročejového hluku je umístěn ve vysílacím prostoru. Měřící aparatura je umístěna v přijímacím prostoru.

Měřeno je obvykle při 2 polohách mikrofonu a 6 - 12 polohách normalizovaného zdroje kročejového hluku v přijímací místnosti, tj. celkem 12 - 24 měření (dle velikosti měřených prostor). Situování mikrofonu je voleno tak, aby byla rovnoměrně pokryta plocha i výška měřeného prostoru při zachování min. vzdálenosti 1 m od dělících konstrukcí.

Doba dozvuku

Měření je prováděn metodou přerušeného šumu nebo impulzního buzení. Metoda přerušeného šumu je popsaná v normě ČSN ISO 3388 - jako zdroj je použit všesměrový zdroj hluku (reproduktor). Metoda impulzního buzení (Schroederova metoda) je popsána v normě ČSN ISO 3382 - jako zdroj zvuku je použito rány ze startovací pistole. Měření je prováděno tak, aby odstup hladiny akustického tlaku užitečného signálu od hluku pozadí byl minimálně 35 dB, resp. 45 dB. Doba dozvuku T20 nebo T30 v třetinooktávových pásmech v jednotlivých měřicích bodech je stanovena z křivky poklesu v rozmezí od -5 dB do -25 dB, resp.od -5 dB do -35 dB pod počáteční hladinou. Výsledná doba dozvuku je stanovena prostorovým aritmetickým průměrováním dob dozvuku naměřených v jednotlivých meřicích bodech.

Měřeno je obvykle v základním frekvenčním rozsahu od 100 Hz do 3150 Hz nebo v rozšířeném rozsahu od 50 Hz do 10kHz.

Pozn.: Naměřené doby dozvuku jsou při zpracování stavebně akustických měření použity pro korekci na pohltivost přijímací místnosti pro stanovení vzduchové a kročejové neprůzvučnosti.

Fotografie

 

 

 

 

 

 

 

 

 

      mobil +420 603 525 620, +420 604 207 713
      tel. +420 235 315 094 - 5
Valid XHTML 1.0 Strict   Valid CSS   Valid CSS